Sociální fobie a kompulzivní neuróza

Mladá žena přišla kvůli úzkostem a fobiím, které již trvaly 4 roky. Měla strach chodit ven mezi lidi nebo jezdit v dopravních prostředcích, takže se takovým situacím vyhýbala. Když už musela jít mezi lidi, cítila silnou úzkost. Měla také velmi nízké sebevědomí a pocit, že dělá všechno špatně. Dále trpěla výrazným strachem z infekčních nemocí a úzkostí o své zdraví. Měla potřebu několikrát po sobě kompulzivně kontrolovat různé úkony (jestli zamkla dveře, něco někde nezapomněla, atd.) a také musela neustále doma uklízet do posledního smítka. Potřebovala mít neustále vše perfektně srovnané, uklizené a čisté. Nedokázala jít spát, když například nebylo umyté všechno nádobí, uklizená linka, natažená deka na pohovce nebo srovnané polštáře, a to i tehdy, když byla večer hodně unavená.

Po užití homeopatického léku se nejprve dostavilo počáteční zhoršení ve formě výrazné únavy a potřeby spánku. Za dalších několik dnů začala být výrazně podrážděná, ale zároveň si všimla, že najednou nekontroluje, zda zavřela dveře, vypnula všechny spotřebiče, atd., jak tomu bývalo dříve.

 

Na tomto místě je vhodné, abych naznačil způsob myšlení, které homeopat používá, a který nám v praxi pomáhá vyhodnotit, zda byl podaný lék správný. V rámci lidského organismu existuje určitá hierarchie, a to nejen mezi orgány na fyzické rovině, kde je zjednodušeně řečeno například kůže méně důležitým a více periferním orgánem, než plíce nebo mozek. Stejně tak v rámci psychické roviny rozlišujeme závažnější a méně závažnou patologii (viz. sekce články). Pokud si uvědomíme, do jaké míry omezuje život daného člověka silná kompulzivní neuróza či fobie, a do jaké míry v porovnání s tím život ztrpčuje podrážděnost, je patrné, že zlepšení kompulzivity a objevení se podrážděnosti znamená posun k lepšímu zdravotnímu stavu, což potvrdil další vývoj případu.

Přibližně za 4 týdny po užití léku začala být také více aktivní a začala dělat věci, na které si dříve nenašla čas a neměla sílu je zrealizovat. Zlepšilo se jí sebevědomí a začala být více spokojená s tím, jak vypadá. Strach chodit mezi lidi se začal zlepšovat a zcela zmizel během dalšího měsíce, kdy se také normalizovala přehnaná potřeba uklízet a žena již neměla problém úklid odložit a uklízela pouze v případě velkého nepořádku, tzn. ve zcela normální frekvenci. Současně se zlepšením psychických potíží se také dostavil výrazný nárůst fyzické vitality a žena se začala cítit tak, jako před několika lety. Po léčbě se jí také upravily závratě.